Novinky

Oranžová vína

stanko_radikon

Kdybyste před několika tisíci lety ochutnali úplně první vína z bílých hroznů, je téměř jisté, že by taková vína měla mnohem blíže k oranžovým vínům než k vínům bílým, jak je známe dnes. V kolébce vín, Gruzii, se taková vína dělají doposud a patří takřka k jejich kulturnímu dědictví. Novodobá oranžová vína ale pocházejí převážně ze Slovinska, Itálie, Rakouska, ale i Česka a dalších zemí.

Barva těchto vín má mnoho odstínů, škála začíná na zlatožluté a končí u velmi sytě oranžové, někdy až narůžovělé barvy. Vzniká přirozeně po pomletí bílých hroznů a následné maceraci hroznových slupek s moštem a vínem za pomoci jemné oxidace. Tento proces může trvat několik dnů, týdnů či dokonce měsíců. Jsou však vína, která byla "na slupkách" i mnohem déle. Metod a filozofií je víc, cíl je vždy stejný - získat intenzivnější barvu a chuť, originální strukturu a co nejrafinovanější texturu výsledného vína a neztratit přitom projev daného terroiru. Ne že by tomu v případě výroby červného vína bylo jinak, jen se v tomto případě pracuje s hrozny bílými a úplně bez aditiv, velmi často i bez přidané síry. Macerace může probíhat v klasických dřevěných tancích, hliněných amforách (těm původním gruzínským se říká Qvevri), betonových tancích a “vajíčkách”, nerezech nebo i v plastových nádobách. Pravidla nejsou daná. A to ani v tom, jestli bobulky mají být před macerací pomlety či nikoliv. Oranžové víno mnohdy nebývá zcela průzračné, většinou se nefiltruje a nečiří.

Má-li se oranžové víno opravdu povést, musí na něj být použity výhradně hrozny nedecimované syntetickými postřiky a hnojivy. Totéž platí pro postupy v samotném sklepě, kde žádný enologický produkt nemůže nahradit zdravý a kvalitní hrozen. Ve spojení se silnou strukturou tříslovin, které jsou samy o sobě konzervantem a stabilizátorem, z této lehké matematiky plyne, že oranžové víno je patrně tím nejpřírodnějším produktem, který lze ve světě vína nalézt. Díky požehnanému množství tříslovin bývají oranžová vína plné chuti a zajímavé struktury vyznačující se až neuvěřitelnou mnohovrstevností. Tělnatá oranžová vína mají mnohdy svou robustností blíže k červeným vínům, i proto se také podávají na 14-18 °C, při nižších teplotách se zřídka mohou projevit, ale jsou i výjimky. Oproti červeným vínům, často postaveným na alkoholu a “džemových” chutích ovoce je tu ale přednost ve skutečnosti, že dochuť oranžových vín bývá přes rustikální charakter o poznání elegantnější.

U oranžových vín nelze předpokládat primární aromatiku, na jakou býváme zvyklí u jednodušších bílých vín. Většinou nás překvapí komplexní aromatika, kde se míchají kořenité a zemité tóny čajů, různých bylinek a koření, ale např. i kávy a kandovaného ovoce, pomerančové kůry apod. U některých oranžových vín může být škoda vypít láhev ihned. Zkuste přelít část vína do karafy a pozorovat vývoj aromat paralelně s vínem ve sklenici. Jako nejvhodnější typ skla se osvědčily středně velké i větší, širší a více otevřené sklenice (typ Pinot Noir nebo Montrachet).

Největší množství oranžových vín proteče hrdly návštěvníkům restaurací nejvyšší kategorie, kde jsou většinou napárována ke konkrétním chodům. Skvěle se hodí i pro kombinaci s výraznějšími a pikantními chutěmi asijských kuchyní. Ne náhodou jsou “skin-contact whites” nejoblíbenější v Londýně, Tokiu, New Yorku nebo Kodani a zbylých skandinávských metropolích. Tedy v místech, která udávají směr moderní špičkové gastronomii. U nás na této úrovni již dlouho a úspěšně oranžová vína nabízí La Degustation Bohême Bourgeoise a počet fine dining podniků s otevřenou myslí raketově roste. Neznamená to však, že by neměla najít své místo i v běžných dobrých restauracích i barech nebo na stole u Vás doma.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení