7 důvodů, proč je vám z vína špatně
Kocovina z vína by neměla být synonymem pro večer u pár sklenek,
ať už jde o večeři ve dvou, která se trochu protáhla, nebo veselou degustaci
s kamarády. Bolesti hlavy z přemíry vína sice známe všichni, zcela jinou kapitolou
jsou ale silné nevolnosti, které při pití zažívá celá řada milovníků vína už
po dvou či třech skleničkách. Co všechno se za nimi může skrývat?
1. Histaminová intolerance
Palčivý bolehlav, pocit horka a zarudnutí nemusí mít na svědomí vaše nadšená vinná degustace, ale histaminová intolerance. Tu je možné si vypěstovat i po letech bezproblémového popíjení. Histamin je látka přirozeně se vyskytující v našem těle, někteří z nás ale postrádají dostatek enzymů na její zpracování (nebo jim je tělo samo od sebe přestane vyrábět). Ve vínu se histamin objevuje během zrání v kontaktu s kvasnicemi a jako následek jablečno-mléčné fermentace. Nejvíc histaminu proto obsahují spíše nefiltrovaná naturální vína. A také ta, která prošla macerací slupek - červená a oranžová. I s histaminovou intolerancí ale u nás pořídíte skvělá vína. Konkrétně bílá vína, která byla filtrována a neprošla jablečno-mléčným kvašením. Ochutnejte například skvělý Drache Riesling od vinařství Von Winning, Mesta Verdejo nebo Masot Pinot Grigio.
2. Siřičitany
Na siřičitany se nás ptáte nejčastěji a i v tomhle seznamu mají své místo. Jako antioxidant je přidává do vína většina vinařů, zásadní je ale množství. Zákonem nastavená hladina je v Česku 150 až 200 mg celkového SO2 na litr (podle množství zbytkového cukru), většina z našich vín ale neobsahuje ani polovinu tohoto množství. Některá vína u nás najdete dokonce zcela bez přidaných siřičitanů, což je velkou úlevou, pokud na ně máte intoleranci. Je ale dobré také doplnit, že siřičitany se díky alkoholové fermentaci ve vínu vyskytují v malém množství i zcela přirozeně — nejde totiž jen o „špatné” aditivum, ale také o vedlejší produkt fermentace. Bez přidaných siřičitanů si od nás užijte například Pét- Nat 2022 či White 2022 od Andiho Weiganda nebo Els Vinyerons - Saltamarti 2021.
3. Chemické látky
Citlivost vůči dalším chemickým přísadám máme každý jinou. Pokud po vínu opakovaně trpíte bolestmi hlavy a je vám zle, i když jste to nepřepískli s množstvím ani únavou, možná má vaše tělo prostě nízkou toleranci na chemická rezidua nebo přidaná aditiva ve víně. Obojího totiž v konvenčních vínech ze supermarketů najdete opravdu dost. Jedná se hlavně o rezidua pesticidů a herbicidů používaných během pěstování, které se samozřejmě během výroby vína zcela neztratí a dostanou se k vám z vinic až do sklenice. U nás se jich bát nemusíte. Všechna naše vína pocházejí z organických vinařství, která hospodaří udržitelně s láskou k přírodě a respektem k vašemu zdraví. A ohledně aditiv - těch je v Evropě povoleno kolem padesáti a naši vinaři z nich používají pouze jedno - již zmíněné malé množství siřičitanů.
4. Třísloviny
Pokud pro vás představa sklenky červeného automaticky znamená těžkou hlavu, viníkem může být kromě histaminu i špatná snášenlivost tříslovin. Červené víno má díky delšímu kontaktu se slupkami a peckami přirozeně vyšší obsah tříslovin, které se nacházejí právě v nich. Při maceraci a lisování se třísloviny uvolňují do vína a jejich intolerance může být důvodem, proč si červené, ale i oranžové víno spojujete s bolehlavem. Trefili jsme se? Nesmutněte — místo červených a oranžových vín mrkněte na naše bílá vína a bubliny, u kterých se tříslovin bát nemusíte.
5. Alkoholová intolerance
Vysvětlení bolestí hlavy, nevolností, brnění jazyka a vyrážek po (ne)vinné zábavě může být jednoduché, i když poměrně vzácné: alkoholová intolerance. Tu způsobuje nedostatek enzymů, které alkohol v těle rozkládají. Možné je i to, že vaše tělo prostě špatně snáší alkohol obecně, a to i ve stopovém množství. Nealkoholickým vínům moc nefandíme, s procesem jejich výroby nejsme úplně v souladu a navíc nám prostě nechutnají. Jako alternativu si raději dáme kvalitní kombuchu, složením i chuťově jsou podle nás nejlepší ty od JZT.
6. Příliš cukru
Když přijde na bolest hlavy z vína, na seznamu podezřelých může být i zbytkový cukr ve víně. Ona kombinace alkoholu a cukru totiž pro tělo není žádná velká radost. Množství zbytkového cukru, který zbyl po přirozeném kvašení, rozděluje vína podle jejich sladkosti. Vyšší obsah cukru zároveň často poukazuje i na větší obsah siřičitanů, které se do vína přidávají, aby dále nekvasilo. To může vaše pátrání po příčině nevolnosti z vína dovést zpět k zmíněné intoleranci na siřičitany. Máme pro vás ale dobrou zprávu - naše vína jsou všechna suchá! Doporučujeme vyzkoušet naše extra suché favority — třeba tenhle živý a ovocný Veltlín, případně oranžové cuvée DaDa od Tomáše Trejbala nebo červený a sametový Domaine de Majas.
7. Životní styl aneb známe to všichni
Stres, dehydratace nebo cigareta ke sklence vína umí zamávat s kdekým, což platí i pro pití nalačno. Sami dobře víme, že na tyto faktory se lehce zapomíná, takže víno doporučujeme párovat především se zdravým rozumem. A něčím tučným, abyste déle vydrželi nebo přesněji zpomalili vstřebávání alkoholu do krevního oběhu. Také pijte s vínem vždy hodně vody. Abyste se vyhnuli dehydrataci, je ideální vypít alespoň dvakrát víc vody než vína. Pokud kouříte, zkuste pro jeden večer cigarety vynechat a užívat si jen víno. Druhý den uvidíte ten rozdíl! Nikdy nepijte na smutek nebo chraň bůh na depresi. Víno sice umí na chvíli pozvednout ducha, ale s dlouhodobými problémy nepomůže, spíše je prohloubí. Na závěr se sluší dodat, že víno je ve finále prostě alkohol. Pokud vám z něj bývá často zle, jako první doporučujeme kriticky zhodnotit, jestli k nevolnosti náhodou nepřispíváte svým životním stylem.
Připravila: Kristýna Svobodová